Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/202/cs

Vesnický organismus — nebo při rozptýlené poloze jednotlivých dvorů farní obvod — vykazuje tak své nitro a svůj vnějšek. Prožívání této polarity vtiskovalo svůj ráz každodenní práci ve stáji i na poli. V plném odevzdání citové duše tvořila práce most mezi tímto nitrem a vnějškem. Byly to tytéž ruce, které uměle tesaly kámen pro stavbu kostela, malovaly fresky, tvořily barevná okna — a zároveň venku pečovaly o dobytek, obdělávaly pole a stejně uměle utvářely kulturní krajiny. Bylo to totéž vědomí, které uchopovalo stavbu kostela jako střed, gemarkung jako periferii, a oba póly spojovalo prací, skrze «*ora et labora*», v celek vesnického organismu. Co jednotlivá duše, co celé vesnické společenství prožívalo jako posvátný úkon u oltáře, to vtékalo do práce a propůjčovalo jí na dvoře i na poli duchovní hybnou sílu a smysl — uspořádat vztahové předivo rolnictví, chovu dobytka, zahradnictví, ovocnářství a lesnictví, jakož i hospodaření na loukách a pastvinách v míře, harmonii a kráse navzájem.