Eine freie Initiative von Menschen bei mit online Lesekreisen, Übungsgruppen, Vorträgen ... |
| Use Google Translate for a raw translation of our pages into more than 100 languages. Please note that some mistranslations can occur due to machine translation. |
Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/223/cs
Po hlubokých propadech 17. století přineslo 18. století s osvícenstvím i probuzení v zemědělství. V jeho první polovině rozkvétala takzvaná literatura hospodářů domu, která v ohlédnutí za ztracenou moudrostí minulosti usilovala pochopit zemědělství ještě jako organismický, eticky zakotvený celek. Ve druhé polovině 18. století vstoupila do popředí experimentální ekonomie.[1] Hledělo se k tomu, co se v rámci organismické uzavřenosti empiricky osvědčilo jako rozumné, a co pak připravilo půdu pro nastupující agrární vědy 19. století. Po dlouhotrvající depresi, která sledovala zmatky třicetileté války, prošlo zemědělství v průběhu 18. století obrodem. Nehledě k uplatňování racionálnější, myšlenkově prohloubenější praxe, bylo zlepšení životní situace vděčno především „ozelenění úhoru". V rámci nadále provozovaného trojpolního hospodářství byla úhorová pole osázena okopaninovými plodinami (brambory) a především jetelem. Polním pícninářstvím se zvýšila úrodnost půdy, výnosy rostly a nouze ustoupila skromné prosperitě.
- ↑ Ebd., S. 202.






