Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/226/cs

Jaký vývoj vzala na pozadí těchto historických událostí zemědělství? Jeho základ, organismusprinzip, zůstal zachován. Stal se však tradicí bez nadále působící duchovní hybné síly: kulturní krajiny, jež vzešly z rolnické práce, musely být v postupujícím chodu staletí udržovány se stejnou námahou jako stavby románských kostelů a gotických katedrál, jež s nimi tehdy tvořily jednotu. Nejprve odcházeli jednotlivci, odvážní lidé, kteří si zabalili uzlík a přestěhovali se do rodících se měst. Pak však, od 17. století, je ve vlnách vystěhovalectví následovaly tisíce, lákány heslem „Stadtluft macht frei". Přijímali ztrátu dědičného zázemí vesnice a jejího míru; usilovali ven z tísně a nesvobody života spojeného s přírodou a hledali v existenciální nejistotě svobodné sebeurčení v nově vznikajících povoláních. Příkladně a dojemně popisuje tuto osamělou cestu do nejistého pozdější oční lékař a básník Jung-Stilling (1740–1812), jemuž Goethe rázným zásahem pomáhal z nejedné existenční nouze. Stále více vysávala města lidi ze zemědělství, akademický život a přírodní vědy vzkvétaly a s nimi technické uplatňování poznaných zákonů anorganické přírody. Oproti celistvě lidsky universálnímu zaměření práce v zemědělství se nyní lidé ponořovali do světa průmyslu s jeho dělbou práce. Tito, kteří byli dosud zcela zakořeněni v lidovém vědomí, viděli se v existenciální nejistotě vyzváni k individuálnímu sebeuvedomění. Z rolníka se stal moderní, emancipovaný člověk — proletář. Ten nemohl z procesu dělby práce získat nic než svou mzdu; humanistické vzdělání jeho doby mu nedokázalo odpovědět na jeho životní otázky, stejně tak přírodní vědy, jež ho v otázce jeho lidství nechávaly pocházet z opice. V postupujícím novověku klesá selství do tradice vázané na dědická práva, z níž již nevycházely žádné obnovující impulsy. Tato tragika charakterizuje vývojový chod 19. a 20. století. Již osev úhoru jetelem v 18. století byl impulsem přicházejícím zvenčí, který narážel na odpor — mimo jiné i proto, že