Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/235/cs

Na počátku 20. století byl v Norsku po Birkeland-Eydeově postupu ve elektrické peci oxidován vzdušný dusík. Ukázalo se to jako příliš nákladné. Chemik Fritz Haber (1868–1934) vypracoval v letech 1905 až 1910 v BASF v Ludwigshafenu am Rhein vědecké základy syntézy amoniaku ze vzdušného dusíku; jeho partner, inženýr Carl Bosch, vytvořil pro tuto syntézu do roku 1913 velkoprůmyslová zařízení. V tomto Haber-Boschovým jménem nazvaném postupu je vzdušný dusík přiváděn k reakci s vodíkovým plynem v kontaktních pecích při tlaku 200 barů a teplotách 500 až 600 °C za přítomnosti katalyzátorů. Vidíme, jak nadmíru reakčně líný dusík vzduchu, který luskoviny tichým, jemným způsobem v kosmicko-zemských rytmech slunečního roku aktivují pro životní proces tvorby bílkovin, je zde na anorganicko-technické rovině, s vysokou spotřebou energie a bez ohledu na místo a čas, násilím donucen do reakceschopné sloučeniny. Tento vynález — podobně jako pozdější vynález uvolnění jaderné energie — zpřístupňuje síly pod-přírody lidské libovůli, přičemž nakládání s nimi zanechává od té doby stopy zkázy v díle stvoření přírody.

79