Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/242/cs

Již v předcházejících desetiletích ztratilo centrum — církev — stále více svou duchovně-mravní i sociální vůdčí roli, ve prospěch probuzení k individuálnímu svobodnému sebeurčení. Souběžně s postupující industrializací zemědělství od 60. let 20. století to bylo právě tato skutečnost, která spustila poslední velkou vlnu odlivu obyvatelstva. Zatímco kolem roku 1800 pracovalo v zemědělství 62 % výdělečného obyvatelstva, kolem roku 1875 49 %, kolem roku 1950 25 %, dnes jsou to pouhá 2 %. Na místo sedláka nastoupil agrotechnik, jehož orientační bod již neleží ve středu vesnice, nýbrž na periferii — v vzdělávacích centrech měst, v agrotechnologických inovacích a na nadregionálních trzích. V globálně propojeném agrárním industrialismu se kolem zemědělství buduje mocná hradba, inteligenční aparát do specializovaných oborů roztříštěného detailního vědění. Zemědělec se stává „výkonným orgánem" cizí inteligence, která ho cizím způsobem určuje. V průběhu tohoto plíživého duchovního zbavení svéprávnosti se postupně jako první z vesnických a individuálních útvarů statků vymanilo zahradnictví a specializovalo se na monokultury ve sklenících — první krok rozčlenění organismu jako celku. Také v polním hospodářství se, v USA velmi záhy, osamostatnil pěstování obilnin, po němž následoval půdní úbytek větrnou a vodní erozí. Dnes celosvětově plošně vládne krajinnému obrazu jednotvárný vzor monokultur. Ve střední Evropě se tento druhý krok rozčlenění celistvosti dokonal — po jistém setrvačném odporu — teprve ke konci 20. století. Nakonec, ve třetím kroku rozčlenění, ztratil svou organickou funkci v zemědělském organismu i ovocnářství. V 70. letech byly vypláceny prémie za vyklučování vysokokmenných kultur; dnes je jejich ekologická hodnota opět doceňována. Výroba se však soustřeďuje na intenzivní plantáže v monokultuře v klimaticky zvýhodněných oblastech. Naposledy, ve čtvrtém kroku rozčlenění, bylo opuštěno i chov domácích zvířat vázaný na provozní zásobu krmiva, s důsledkem jednak vzniku provozů bez dobytka a jednak koncentrace na velkochov. Na místo pojmu „domácí zvíře" nastoupil pojem „užitkové zvíře". Začalo to drůbeží v celoročním ustájení nebo klecovém chovu, po níž následoval chov prasat soustředěný ve velkochovech, a nakonec — kdo

83