Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/245/cs

Aus BiodynWiki

Přes všechny vskutku obdivuhodné vymoženosti moderní doby si nesmíme zavírat oči před touto skutečností: stojíme na troskách západo-křesťanské zemědělské kultury. Uzurpace průmyslovými výrobními metodami zlomila její kulturotvornou sílu a od 60. let 20. století jí kopala hrob. Ale v každé smrti je ukryt i zárodek nového dění. Uchopit je lze tehdy, když si člověk uvědomí hlubší vývojové impulsy minulosti. Výrok „Doctor Angelicus", Tomáše Akvinského (1225–1274), zní: Minulost a budoucnost má čas, přítomnost nikoliv.[1] — Tento výrok lze myšlenkově dále prohloubit. V přítomnosti se oba časové proudy setkávají a navzájem se ruší. Proud minulosti odumírá do formy, do sinnenfälligen události. V této formě však proud času z budoucnosti oživuje jako zárodek. Rostlinné semeno toto dění zviditelňuje. Nese v sobě, sraženo do podoby genomu, razidlo minulosti. Tato „geprägte Form, die lebend sich entwickelt",[2] obsahuje zárodek, který má potenci otevřít se časovému proudu budoucnosti. Lze tedy říci: Ve zvěcnění smyslově se jevícího leží moment smrti, v němž se čas minulosti obrací v budoucnost. Budoucnost je proměňující se minulost.

84
  1. Vgl. Thomas von Aquin: Summa Theologica, Questia 10, Proemium.
  2. Johann Wolfgang von Goethe: Goethes Werke, «Urworte Orphisch», Hamburger Ausgabe, Bd. 1, München 1978, S. 359.