Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/251/cs

působí a ve vědomí Já vzplanují, udržovány pospolu a ve vzájemném působení silou Já, tak také tři články sociálního působí navzájem v celek sociálního organismu skrze probouzející se vědomí Já každého jednotlivého člověka. V tomto vzájemném vztahu vědomého vnitřního prožívání a utváření navenek vzniká sociální umění. Tak je utváření trojčlenného sociálního organismu zkušebním kamenem k rozvinutí a zjevení bewusstseinsseele (vědomí-duše). Téměř nadlidské úsilí, které Rudolf Steiner od roku 1919 vynakládal, aby hnutí trojčlennosti sociálního organismu uvedl v život, ztroskotalo roku 1922. On sám pojal rozhodnutí ukončit tento první rozsáhle pojatý pokus. Vnějším podnětem k tomu byla především cválající inflace a malý počet lidí, kteří by této obrovské výzvě byli dostáli. Rudolf Steiner stavěl také na porozumění proletářů, z nichž mnozí však padli ve válce — a ti, kteří přežili, byli odtaženi propagandou komunisticky orientovaných dělnických vůdců. Zárodek však byl vložen do půdy historického dění. Byl prostřednictvím 20. století průběžně pěstován v dílčích konkrétních přístupech k jednání v ustavičné proměně jednoho umírání a stávání se. Především však byla Steinerova pojednání k sociální otázce poznatkově-vědecky zpracována v kontextu požadavků doby a zpřístupněna širší veřejnosti. Impuls k sociální trojčlennosti nadále čeká na pronikavě nový pokus o uskutečnění.