Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/280/cs

Aus BiodynWiki

Pod zemí narážíme na tvrdý, pevný, z života vypadlý, a proto mrtvý svět hornin a rovněž na vodní prvek hlubin. Pevná složka země spočívá v klidu, zachovává si svou krystalickou strukturu, která je během léta u zemského povrchu silněji vystavena procesům zvětrávání, v zimě se pod vlivem krystalotvorných sil okruhu stálic – Řekové jej nazývali «křišťálovým nebem» – prožívá ve své čisté krystalické přirozenosti.[1] Jako je mozek zrcadlem, které uvědomuje skrytou myšlenkovou činnost, tak krystalická přirozenost hornin příbuzných křemíku (křemeny, silikáty), podobně jako smyslové orgány, odráží krystalotvorné síly nejvzdálenějšího kosmického okruhu i síly planet vzdálených od Slunce (Mars, Jupiter, Saturn) v jejich nepřímém působení. Polárním způsobem to platí pro vápenec a horniny příbuzné vápenci, které ve své afinitě k planetárnímu,

94
  1. Tamtéž, přednáška z 10. června 1924.