Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/383/cs

Příroda ptáka se klene jako zvon nad hofem a dorfflur. Vztažným bodem k zemi je hnízdo. Od něj se rozvírá do pozemského a vzdušného obkruhu a duševně se prožívá v příslušném revíru. V jeho hranicích hledá pták potravu a nachází to, co ho podněcuje, aby své duševní bytí — ať za letu, nebo v korunách stromů a keřů — nechával vyproudit do okolí: ať je to káně, která krouží ve výšinách, nechává se prostupovat slunečním světlem a teplem a v pozorovateli tím obrazem pozemského vytržení probouzí pocit vznešeného klidu, podobného odpočívání ve vlastních myšlenkách. Nebo slavík, který za soumraku nechává u hranic svého revíru znít svou píseň. Nebo skřivan, který za ranních hodin náhle s jásavým trilkováním neviditelný na čistém nebi povznáší mysl těch, kteří shrbeni k zemi vytrhávají plevele.