Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/411/cs

Aus BiodynWiki

zatímco divoký příslušník druhu tento stav přijal. Bez péče člověka zůstává bez vůdce a může jen zdivočet, jako dingové (zdivočelí psi) v Austrálii. Na místo evolučního vychovávání zvířat pod vedením mystérií ve starých vysokých kulturách nastoupil dnešní chov zvířat. Ten optimalizuje a využívá určité dědičné vlastnosti a dělá z domácího nebo kulturního zvířete pouhé užitkové zvíře, objekt masové produkce. Tomuto vývoji, jenž ve zvířeti vidí jen bezbytostný, materiální objekt libovolně manipulovatelný skrze jeho geny, lze čelit jen tehdy, usiluje-li se o pravé pochopení bytostné povahy různých druhů domácích zvířat. Jaká moudrost například promlouvá z nazírání a ze živého zacházení s krávou, koněm, včelou atd.? Vnímání jejich zjevného obrazu v kontextu jejich životního a činnostního prostoru, jejich faunistických vzájemných závislostí a podnětů z duchovně-vědeckého bádání probouzí pocity a ideje, které duchovně-morálnímu jednání otevírají nové, evolučně vedené cesty šlechtění a výchovy. Tyto budoucí cesty vyslovuje Christian Morgenstern (1871–1914) větou: „Celé věky lásky jsou nutné, aby se zvířatům odplatily jejich služby a zásluhy vůči nám."[1] K tomuto cíli je třeba navázat na to, co je na třech následujících stupních bytí evolučně vloženo jako vloha.

  1. Christian Morgenstern: Wer vom Ziel nichts weiß, Aphorismen, Piper, München 1964, S. 89.