Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/444/cs

Aus BiodynWiki

Umírněné přizpůsobení chovu prasat vlastní krmné základně hospodářství se stelivem, výběhem a pokud možno pastvou vytváří chudý zápachem, obsahově bohatý hnůj pevnější konzistence. Zřejmě z důvodu vnímání wesensartu prasat jako všežravců v porovnání s čistými fytofágy označovali rolníci v minulosti prasečí hnůj jako «kalten Dünger» (studený hnůj), vhodný méně pro «studená jílovitá půda» než pro «teplý písčitý půda». Ve směsi s ostatními hnojivy vznikajícími v hospodářském organismu je cenným doplňkem. Jako hnojivo nese látkově kompozičně i silově pečeť duševní povahy prasete. Co si při přehrabování země z rostlinné a živočišné potravy labužnicky vychutná čichem a v hlubokém tělesném klidu duševně prožívá, tím – jako i ostatní domácí zvířata hospodářství – provádí «kosmicko-kvalitativní analýzu»[1]. Výsledek této analýzy charakterizuje hodnotu hnojiva. Je pokaždé jiná, podle toho, zda je krmivo zboží z dovozu, nebo zda je vyprodukováno na vlastním hospodářství. Rozborem vlastního vyrobeného krmiva připravuje prase po svém způsobu hnojivo, které vstříc vychází stanovištním potřebám pro rozmnožení úrodnosti půdy.

  1. Rudolf Steiner: Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft, GA 327, Vortrag vom 10. Juni 1924, Dornach 1999, S. 59.