Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/463/cs

Bytostný projev kočky domácí je zcela jiný. Zdá se, že evolučně upadla hlouběji do divokosti. Žije jakoby dva životy. V jednom se vyžívá stranou člověka, aktivní v noci, jako její divocí příbuzní. S napětím všech smyslů následuje své lovecké instinkty, plíží se svými cestami, číhá na kořist a zmocňuje se jí mohutným skokem. Hlodavci, jako myši a krysy, jsou její preferovanou potravou, bohužel také ptáci, jako ti, co hnízdí na zemi, v nízkých větvích, nebo vlaštovky, které ve dne létají příliš nízko nad zemí a které si ležérně rychle vystřelenou tlapkou zajistí jako jistou kořist. Svůj druhý život tráví tím, že vyhledává domácnost člověka jako své místo ke spánku, předouc se lísá ke členům rodiny, hravě těší děti a tímto způsobem se doporučuje další péči o potravu. Pak v noci opět nastává odchod do druhého života. A opět je to emocionalita člověka, která, scestně vedena, činí z kočky pouhé domácí a mazlivé zvíře.