Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/537/cs

Naskicovaná fyzická, životní a duševní organizace zemědělského podniku je makrokosmicky předurčena místním spolupůsobením přírodních říší v polárním napěťovém poli Země a kosmu. Úkolem člověka je tento předpoklad pozvednout a utvořit ve vyšší jednotu podle principů, jež jsou základem podoby jeho mikrokosmického těla a bytosti. Novalis shrnuje tuto skutečnost do slov: «Lidstvo má poslání, jsme povoláni ke vzdělávání Země.»154 Naplnění tohoto poslání si klade za úkol biologicko-dynamické zemědělství, a to v rozšíření západně-křesťanské zemědělské kultury o antroposofickou duchovní vědu. Výchozím bodem tohoto úsilí je zmíněný Zemědělský kurz Rudolfa Steinera z roku 1924.155 Biologicko-dynamické zemědělství usiluje o další rozvoj v té době stále ještě osvědčené místní praxe, a to především utvářením podniku v organický celek a nadto mimo jiné specifickými opatřeními v oblasti hnojení k podpoře půdní úrodnosti a výživnosti produktů. Dalším cílem je vytváření hospodářských společenství, která si dávají svůj sociální řád sama na základě životních a pracovních podmínek zemědělství a, vyzařujíce navenek, vštěpují společenskému prostředí sociálně-tvůrčí impulsy.