Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/541/cs

Přednější otázka, před níž se v přítomnosti vidí postaven každý usilující člověk, není pouze otázka po jevu, to jest po tvarové stránce věcí, nýbrž otázka po agens, které tuto formu vytváří. Formu vnímáme smysly, jež jsou vázány na tělesnost, bytost pak duševními orgány, které si teprve na cestě individuální duchovní školení můžeme rozvíjet v té části duše, jež se svobodně vyzdvihuje z tělesné vázanosti. Z antroposofického duchovního bádání leží před námi výsledky výzkumu, jež duchovní badatel získal prostřednictvím poznání prostého tělesnosti na základě takto vyvinutých vyšších duševních orgánů a jež může myslící vědomí každého člověka pojmout. Bytostná faktičnost výsledků antroposofického duchovního bádání se otevírá obyčejnému vědomí jednak skrze logiku — v nepředpojatém myšlení výsledků duchovní vědy se navzájem podpírají a sjednocují v duchovně-reálné myšlenkové obrazy — jednak skrze čin: prokazují svou plodnost v každodenním konání. Oba poznávací cesty, prohloubené třetím, osobním duchovním školením, se doplňují a pomáhají duši k duchovní jistotě v Já ohledně toho, co duchovní badatel líčí o bytostném světě, jenž tvoří, utváří a gestaltuje. Antroposofické duchovní bádání otevírá lidskému rozumu prohloubené porozumění pojmu celosti. Člověk se učí chápat sebe jako mikrokosmos, jenž obsahuje vše, co makrokosmicky naplňuje vesmír. V sebepoznání a s podporou výsledků duchovního bádání může nabýt schopnosti objevovat svou duchovní příbuznost s věcmi a bytostmi země i kosmu. Příroda mu pak nepřipadá jako souhrn jednotlivých faktů, s nimiž lze libovolně manipulovat a které — v popření vlastní hodnotnosti — jsou vzájemně zaměnitelné, jak to charakterizuje metody agrárního industrialismu.

162