Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/543/cs

Na rozdíl od panující tendence, která v průmyslově orientovaném zemědělství činí jednajícího člověka nadbytečným, vyžaduje rozvíjení a vedení biologicko-dynamického hospodářského organismu vědomostní sílu a radost z práce stále většího počtu lidí. S tímto protisměrným vývojem, který začal v šedesátých letech 20. století, vstoupila do zemědělství «sociální otázka» — více než sto let po vzniku městského proletariátu v 19. století. Dnes se na biologicko-dynamických podnicích stala otázkou palčivou. Jak bylo vyloženo v úvodní kapitole, způsobuje kapitál v průmyslovém výrobním procesu dělbu práce. Nesmírně pestrý životní svět mezi Zemí a kosmem v zemědělství a způsob, jakým člověk svou prací vstupuje k tomuto dění do osobního vztahu, člení celistvost v pracovní oblasti. Striktní dělba práce roztrhá články zemědělského organismu na části a osamostatní je. Aby bylo možné čelit tomuto velkému nebezpečí, je třeba se v rámci podniku od samého počátku usilovat o sociální řád, který je zaměřen na celistvou součinnost všech článků hospodářského organismu. Tato nová sociální forma se utváří ve Verantwortungs- oder Betriebsgemeinschaften — ve společenstvích odpovědnosti nebo hospodářských společenstvích. V zárodečných počátcích jsou taková společenství přítomna na všech biologicko-dynamických podnicích. Každý původně selský rodinný podnik se v členění svých pestrých úkolů postupně vyvinul v rodinně svázané společenství odpovědnosti.