Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/549/cs

bydlet. To platí, jak řekl Rudolf Steiner, «ideálně-reálně». Tento nárok na jedné straně zajišťuje každému člověku fyzicko-tělesnou existenci, na druhé straně ho zavazuje, aby převzal coby správce zodpovědnost za péči o tento kus země. V průmyslovém, dělbou práce řízeném světě nemůže jednotlivec svůj nárok realizovat. Může se však s jinými lidmi a skupinami zemědělců sdružit do LWG, která v ideálním případě zemědělský podnik z dosavadních právních závazků vykoupí, zainventarizuje ho podle potřeb biologicko-dynamického hospodaření a zemědělce pověří, aby plnili povinnosti z práva k užívání vyplývající ze sloučených nároků všech členů. Tomuto pokusu — převést soukromě volně disponibilní vlastnictví půdy a pozemků v čisté právo k užívání, jež dává stejnou svobodu individuální iniciativě jako sociální vůli mnoha k utváření — klade platný právní řád, zejména daňovým právem, velké překážky. Odvážit se takového kroku vyžaduje důvěru, ochotu riskovat, odvahu a iniciační sílu, jakož i vysokou míru smyslu pro skutečnost a obecného ducha, ctnosti, které se rozvíjejí, když se jim otevře takové cvičné pole. Příbuzné pokusy, jak znovu přivést lidi do odpovědně jednajícího vztahu k zemi, se otevírají v solidárním zemědělství, jež se v Severní Americe rozšířilo pod označením Community-Supported-Agriculture (CSA). O jedné LWG v Anglii referuje Tom Petherick. V nejrůznějších obměnách nacházíme LWG a snahy solidárního zemědělství v různých zemích Evropy. V případě solidárního zemědělství jde přednostně o sociální utváření vztahu mezi producenty a spotřebiteli.