Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/560/cs

Aktivní, k myšlenkové jasnosti směřující myšlení a do vnímání ponořené cítění se celé staví do služby chtění (Obrázek 10, str. 172). Myšlení je zapaluje a ukazuje mu směr, cítění je oživuje a propůjčuje mu hloubku a šíři. Lidé se scházejí do hospodářského společenství z individuálních motivů. Je to pohnutka chtít společně s druhými obhospodařovat biologicko-dynamický podnik. Motivy jsou buď ještě dosti neurčité — temněji pociťovaný pud, subjektivní, proplétaný osudem — nebo jsou již myšlenkově světlejší, zaměřenější vědomým vyrovnáváním se s danou skutečností. Odváží-li se pak spolu skočit do nejistého, je to a zpočátku zůstává pouhou nakupenou motivační pospolitostí. Člověk si uvědomuje, jak málo osobní motiv unese, jak se spolupráce ráda opírá ještě o pouta přátelství. Ta však jsou, právě jako motiv sám, určena minulostí — a brzy se dostavují zklamání, konflikty, ba odcizení. Pak může být jedině vděčný, je-li Šetrnost hospodyní, nutnost-li velí rozumu a humor-li převládá. Taková období, kdy je člověk nucen omezit se na podstatné, na dosud netušené výzvy, rozjasňují chtění, jež v motivu temně tlačí vpřed. Společná soudnost začíná přebírat otěže tam, kde dosud pobízela nouze. Ale jde právě o pěstování této soudnosti. Ta se uskutečňuje — individuálně i v pospolitosti — na různých rovinách: Individuálně se soudnost rozšiřuje prostřednictvím školení myšlení a cítění ve spolupřežívání rytmické proměny přírodních jevů v zrcadle měnícího se vztahu Země, Slunce, Měsíce a hvězd v průběhu roku, dále v nazírání klidného světa hornin ve tvarech krajiny i v proměnách životních procesů v půdách, rostlinách a zvířatech — a celkově jako články vyššího celku. Zájem se probouzí jako znovu narozený; co se člověk domníval vědět, stává se znovu otázkou; z tuposti motivu se probouzí badatelské smýšlení; nazírání se na nový způsob otevírají vztahové souvislosti, osobně poznávající

167