Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/565/cs

Vyžaduje to vnitřní úsilí, z celku pocitů vyčlenit ty, jež fenomén zkreslují přemrštěnou sympatií nebo popíravou antipatií. Je to sebevědomí, které zde volbu provádí — odděluje podstatný obsah pojmově určujícího obrazu od nepodstatného. Sebevědomí uzavírá myšlenku a obraz tím více v jednotu, čím více se poznávající duše obrací k fenoménu s úctou, věrností a láskou. Tvoří se úsudek, v němž spoluzní to duchovní, jež ve vnímání skrytě *waltet*, například životní souvislost vejce – housenka – kokon – motýl, jež se projevuje v metamorfóze. Co se v smyslové skutečnosti skrývá jako duchovně působící princip, to se odhaluje myslícímu vědomí skrze vědu, jež bere ducha samého za předmět vnímání. Výsledky tohoto duchovního bádání leží před námi ve formě idejí. Studuje-li se je, rozjasňuje se duchovně-pocítěné v smyslových myšlenkových obrazech v duchovní myšlenky — v ideje, jež duševní činnosti vůle propůjčují mravní sílu působení. Nyní může myšlení a cítění vstoupit do vůle a s ní splynout. Teprve nyní, v takových hvězdných okamžicích, může vznikat skutečně svobodná iniciativa. Ve skupině spolupracujících lidí se zapaluje oheň nadšení a přivádí je v soutoce svobodné, individuální vůle k iniciativnímu společenství (Obrázek 10, s. 172).