Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/572/cs

Moderní sebepojetí člověka tlačí k otázce, jak je cítění prohlubováno za hranice osobních zájmů, jak se může — opřeno o myšlení vázané na skutečnost a zušlechtěné chtění — stát vnímacím orgánem pro působení duševně-duchovního v přírodě a v lidech. Vůči přírodě se to může dít například tak, že se za zimní noci zdržujeme venku na poli, nad sebou vyzařující lesk hvězdami posetého nebe, kolem nás nehybný v mrazivém praskotu vzdušný obvod, pod sebou, v sobě spočívající, křišťálové hlubiny. V myšlenkovém klidu cítíme nekonečnou vznešenost daleko rozepjaté polarity; cítíme výšiny a hlubiny v srdci jako do jednoho bodu stažené, hřejíce nepojatelné. Podnikne-li se totéž za letní noci, cítí se srdce rozšířeno do obvodu. Cítíme se vzduchu a teplu

171