Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/618/cs

Co znamená pracovat v oživené a oduševnělé přírodě, musí být znovu objeveno. K tomu se musí nazírání a myšlení obrátit k jejich zvláštní podstatě — k tomu, co živě dorůstá do vnější podoby, a k tomu, co se duševně uzavírá do tělesné formy. Utvářené je uchopitelné v idejích; utvářející činitel osvětluje antroposofický duchovní výzkum, který v ideové formě zpřístupňuje svět bytostí, a ten se tak stává přístupným myšlení. Teprve bytostné poznání propůjčuje idejím, utvářeným na základě smyslového nazírání, avšak samotným kořenícím ve světě bytostí, mravní sílu. Jestliže uchopí vůli, stávají se bytostně vlastními. S těmito idejemi, jež vstoupily do vlastního já-bytostí, nalézá člověk nový, svobodný vztah k práci. Učí se pracovat z vlastního bytostného základu, nalézá v něm směr a cíl. Mravním zdrojem je člověk sám a z tohoto základu se svobodně určuje. Z tohoto prazákladu Já teprve tryská pravé nadšení. Vyvěrá z ideje, jež se stala duchovní skutečností. Ta práci předbíhá, zahřívá ji a naplňuje duševní radostí. Práce, jakkoli těžká, jakkoli zdánlivě nízká a nicotná, šlechtí se duchem, který ji prostupuje. Je duchem naplněna od začátku do konce a přidává hospodářskému organismu něco, co jej pozvedá z jeho pouhé přírodní danosti.