Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/624/cs

Aus BiodynWiki

V této dvojnosti spočívá velký pedagogický význam práce, která se zaměřuje na věci a bytosti přírody. Prokazuje se jako požehnaná v školní zahradní výuce, v praxi na školních statcích, v zemědělských a lesnických praktikách pro žáky vyšších ročníků i v řízené spolupráci lidí s postižením. Z výše uvedených důvodů hledají mnozí mladí lidé jako «ve městě narození» biologicko-dynamické odborné vzdělání, které je stále více provozováno jako «Svobodné vzdělávání» ve vlastní režii biologicko-dynamickými pracovními společenstvími. Navíc biologicko-dynamická práce, především na větších provozně-společenstvím vedených podnicích nebo vesnici podobných zařízeních, nabývá stále na významu, např. v dalším vzdělávání dospělých, profesním přeorientování, hledání sebe sama atd. Na co Goethe v «Wilhelm Meisters Wanderjahre» v básnické předzvěsti upozornil popisem «Pedagogické provincie»,[1] a na co Rudolf Steiner před 100 lety poukázal, když hovoří o tom, že v budoucnu na venkově vzniknou kulturní střediska,[2] to dnes tu a tam v nejrůznějších přístupech vystupuje na světlo.

  1. Johann Wolfgang von Goethe: Wilhelm Meisters Wanderjahre, Hamburger Ausgabe, Bd. 8, München 1972, «Zweites Buch».
  2. Adalbert Graf von Keyserlingk: Koberwitz 1924, Stuttgart 1974, S. 70.