Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/636/cs

Všechna dobová symptomata poukazují na naléhavost nového přírodního řádu a nové sociální Sozialordnung, jež by objímala celý život lidí. Tak jako člověk v neznalosti svého duchovního bytostného charakteru a z toho vyplývajících vývojových úkolů tíhne k vytváření neřádu, tak právě sebepoznání mu může otevřít oči pro princip uspořádání, který platí stejně pro přírodu jako pro utváření sociálního života. Je to menschenkundliche — ze znalosti člověka vyrůstající — objev Rudolfa Steinera: trojčlennost lidského organismu podle nervově-smyslového systému, rytmického systému a pólu látkové výměny a končetin (viz s. 88 nn.). Vše dosud představené i vše následující na tom staví. Rudolf Steiner se pokoušel v chaosu po první světové válce prostřednictvím odpovídajících institucí začlenit sociální život do funkční trojnosti duchovního života, právního života a hospodářského života, tak aby každý z těchto článků se mohl rozvíjet autonomně a zároveň v živé vzájemné součinnosti s ostatními a slučovat se ve vyšší celek sociálního organismu. Počítal tehdy s otevřeností vědomí dělnictva, s proletariátem spoutaným v kapitálem řízené průmyslu. Tento velkolepý pokus ztroskotal, jak bylo vyloženo v úvodu, z rozmanitých vnějších důvodů. Lidé tehdy stále ještě činní v zemědělství (asi 40 %) nebyli stejnou měrou zasaženi sociální

188