Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/645/cs

V úzkém spojení s duchovně-kulturními iniciativami, které vyzařují z biologicko-dynamických statků, stojí výzkum blízký praxi. Poté, co se obě — výuka i výzkum — po dobu 200 let postupně z zemědělství vyčlenily a akademizovaly, podrobilo se zemědělství zvenčí je řídícímu vědecko-technologickému pokroku, se ztrátou své v instinktivně-lidové moudrosti zakotvené svébytnosti. V protiběhu k tomu vyrůstala z praxe biologicko-dynamického zemědělství od samého počátku badatelská haltung a smýšlení, jež navazuje na tradiční postupy, proměňuje je a činí z nich základ svého dalšího duchovního cílového zaměření. Toto smýšlení se nemůže spokojit s kauzálně-analytickou, kvantitativně-reduktionistickou metodikou akademického bádání. Výzkumné úsilí se naopak rozšiřuje na kvalitativní stránku vnímání a myšlení, totiž na otázku, jaká hlubší poznání lze získat, když se badatelský pohled obrací na celistvost statku, jeho články a vše, co se tu živě a v duševním vlastním životě rozvíjí. Kamkoli oko pohlédne, nevidí nikdy něco jednotlivého, nýbrž vždy souvislost, v níž se toto jednotlivé jeví. Teprve rozum abstrahuje ze souvislosti to jednotlivé a staví je před sebe v pojmové podobě. Souvislost přitom vyblédá nebo se zcela ocitá mimo zřetel. To charakterizuje kauzálně-analytické počínání.