Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/665/cs

Zvláštní výzvu představuje utváření příjmového práva. V rámci zemědělského hospodářského společenství se lze v tomto ohledu odpoutat od poručnictví tarifního řádu — bohužel ne pokud jde o mzdové a platové příjemce. Ideálem, k němuž by bylo třeba usilovat, by bylo, aby se každý trvale spolupracující stal spolupodnikatelem a tvořil s ostatními podnikatelské společenství, které si výši příjmů určuje samo podle výnosové situace; za platné zákonné úpravy je to však jen velmi omezeně proveditelné. Předem určovat příjmy podle výše součtu možných potřeb jednotlivců je abstraktní a nevyhnutelně vede k nerovnostem, a tím ke konfliktům. Nejinak je tomu, hledá-li se řešení ve „stejném platu pro všechny". Utváření příjmů se vždy řídí konkrétními životními poměry. V gemeindschaftní správě závisí v podstatě na rodinných poměrech. Mladá rodina potřebuje v tutéž dobu méně příjmů než rodina, jejíž děti chodí do školy a potřebují hudební nástroje, nebo než rodina, jejíž děti procházejí studiem. Odejdou-li děti z domu, může se to, co je jako příjem skutečně potřeba, opět snížit — a ještě více ve stáří. To samozřejmě zahrnuje veškeré životní nehody, jimž se společenství musí případ od případu postavit.