Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/670/cs

Na hospodářském poli se myšlení již nestaví ke světu jako pouhý pozorovatel — vnoří se do něj a stává se samo tvůrčím procesem. Cítivě se ponoří do vůle a je tak zcela k dispozici bližnímu a světu. Myslíce nalézá člověk základ pro svou činnost v dobově nutných požadavcích provozu a v uspokojování potřeb svých bližních. Ty jsou myšlení v hospodaření posvátné. Pít kořalku může být potřebou. Výrobce kořalky neušetří žádné myšlenkové námahy, aby vynalezl nejlepší možný způsob, jak této potřebě vyhovět — přirozeně mu nic nebrání, aby ze svého duchovního vhledu poučil svého zákazníka o zhoubných následcích požívání alkoholu —, a obchodník drží výrobek na polici, protože ho lidé chtějí mít. Hospodářský život je — stejně jako právní a duchovní — autonomní. Přísně vzato není věcí hospodářsky jednajícího člověka zákazníkovi produkt odepřít proto, že se mu zdá být škodlivý. Rozhodovat o tom přísluší: na rovině duchovního života vhledu do příčin škodlivosti, na rovině právního života zákonu, který dostupnost omezuje. Každý člověk stojí, zodpovídaje se sám sobě, v těchto třech článcích a musí se učit zaměřovat své sociální chování podle platnosti autonomie tří článků společenského života.