Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/693/cs

Věda o půdě vymezuje v mírných klimatických pásmech půdu na prokořeněnou zvětrací vrstvu, jež nasedá na horninu podloží. Tato zvětrací vrstva je svou mocností a strukturou výrazem na jedné straně druhu geologického výchozího materiálu a zemských hlubinných sil, na druhé straně druhu atmosférického působení a kosmických sil výšin. Jako modifikující třetí člen přistupuje geomorfologie, krajinná podoba (tektonika, vodní a větrná eroze). Součinností této trojnosti sil a látek vzniká v závislosti na hloubce variantami bohaté, opět se trojčlenně členící půdní profil. Jeho svrchní zóna, A-horizont, je ve vysoké míře ovlivňována látkami a silami, jež přicházejí z atmosféry, z «břicha» zemědělské individuality. Zde v nejvrchnější vrstvě se soustřeďuje rostlinný a živočišný půdní život a z něho vzešlý humus jako rozhodující nositel úrodnosti. Humus zajišťuje tmavé zbarvení tohoto horizontu a póry bohatou drobtovitou strukturu.