Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/741/cs

S bobtnáním semene a při odpovídajícím oteplení půdy nastupují v živném pletivu rozkladné procesy. Jako první začínají růst klíčové kořeny — u pšenice tři, u ovsa čtyři. Ty jsou ve stadiu klíčivé rostliny ještě bez kořenových vlásků; jsou to výchlipky buněk kořenové pokožky. Proto jsou plevele nejsnáze vyhnatelné bránami a strigelem, dokud je ještě nevidíme. Teprve se zezelenáním prvních listů, a tím i stimulací vlastního metabolismu, vstupují klíčové kořeny přes kořenové vlásky do těsného vztahu s půdou. Formují se vodivé svazky *hlívce* (asimiláty) a *xylému* (voda, soli). Kořenové vlásky, nyní hustě seřazené — až 100 na mm délky kořene — srostlé s jílovými a humusovými částicemi, osídlují v mládí nejprve s určitým odstupem od vrcholu kořene celou délku klíčových kořenů. Vytáhne-li se ovesná nebo na podzim žitná rostlina v jednolistém stadiu opatrně z půdy, přilnou na kořeni hroudky jako malé klobásy. Teprve svými kolmo do hlubin mířícími a větvenými kořeny a kolmo ke slunci vzestupným výhonkem opouští rostlina své měsíčně vodnaté klíčivé stadium a stává se obrazem vztahu Země a přítomně působícího kosmu.

217