Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/742/cs

Klíček vyrůstá ze zemských látek a ze sil kosmu, které mu mateřská rostlina předala skrze moučné pletivo semene. Tento zdroj je s dokončením klíčivé rostliny vyčerpán. Jaký zdroj musí být nyní nově otevřen? Jaké živné pletivo nastoupí na místo spotřebovaného? Musí být, podobně jako ono, produktem minulých životních procesů. Je to humus, jenž vzniká přeměnou všeho toho, co zanechaly rostliny jako zbytky — vyjma toho, co vstoupilo do tvorby semen. Jak si ale může vyvinutá klíčivá rostlina tento nový zdroj výživy, ať výživný humus nebo vyzrálý trvalý humus, otevřít? Zde přichází v úvahu především tvorba vláknových neboli korunových kořenů. Na jaře vyrůstají z nejspodnějších jednoho až dvou uzlů a s přibývajícím odnožováním se množí. V porovnání s primárními klíčovými kořeny jsou vláknové kořeny sekundárními útvary. Rostou blízko povrchu a tvoří kořenový věnec, jenž v nejjemnějším větvení prostupuje ornicí. Vlastní rozrušování humusu se ale děje prostřednictvím zmíněných kořenových vlásků, jejichž osazením na klíčových i vláknových kořenech se kořenový povrch mnohonásobně zvětší. Skrze kořenové vlásky vstupuje rašící rostlina do přímého spojení s okolní půdou.