Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/77/cs

Venkovské obyvatelstvo následovalo touhu po svobodě, aby se vymanilo ze spjatosti s přírodou a z vedení duchem národa (které se projevovalo v lidových tradicích a v uměleckém utváření duší národů), a aby v moderní době dělby práce – stejně jako předtím proletariát – nastoupilo namáhavou cestu sebehledání. Vyměnilo někdejší bezpečí v proudu tradic národů a duší národů za vyzývavé a zároveň lákavé nabídky moderní doby dělby práce. Do takto vzniklého duchovního vakua na venkově vtrhl ve druhé polovině 20. století s mocí přívalové vlny agrární industrialismus a zaplavil zbytek rolnického obyvatelstva, s nevyhnutelným důsledkem unifikace zemědělských metod s metodami průmyslové výroby. Touto unifikací jsou vytvořeny skutečnosti, které mohou každého zemědělce při troše sebereflexe dovést k mezním prožitkům, k prožívání vlastnoručně vytvořených rozporů, jež dávají podnět k poznávacím otázkám. Jedna taková poznávací otázka, nově se vynořující čistě z rozpolcenosti životní praxe, zní: Jsou výrobní podmínky v zemědělství stejné jako v průmyslu, nebo zde existuje principiální rozdíl? Odpověď na tuto otázku lze nalézt pouze na základě charakteristiky faktorů průmyslového způsobu výroby ve srovnání se zemědělským.