Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/818/cs

Univerzální síly jsou čtveré povahy: diferencují se v éter tepla, éter světla, chemický éter (také zvukový neboli číselný éter) a éter života. Spojují se pod vlivem duševního čili astrálního těla v éterické tělo a to se zviditelňuje ve formách skrze látky, jež působí v živlech tepla, vzduchu, vody, země. Centrálními silami se rostlina ohraničuje do své pozemské Gestalt, universálními silami je otevřená vztahově všemi směry. Tak roste buk — vstřebávaje proudící záření kosmu — ve vztahu k celku do stromu, čekanka ve vztahu k celku v bylinu, luční lipnice ve vztahu k celku v trávu. Zároveň jsou však skrze látkoví působení v rámci čtyř živlů vázány na určité místo na Zemi. Universální povaha éterického si může v pozemském vytvořit obraz pouze v mnohosti jednotlivého. Příroda všude tam, kde se může rozvinout život — ať v pralese, savaně, na louce, na rašeliništi apod. —, vytváří místu odpovídající mnohoznačnost, druhovou rozmanitost rostlinných forem. Stojí vedle sebe v prostorovém sousedství, přičemž rostliny téhož druhu se zpravidla střídají s jinými druhy; například v nedotčeném pralese nestojí tytéž druhy stromů vedle sebe. Mnohoznačnost rostlinných druhů na jednom stanovišti je princip, který příroda předžívá. Tato rozmanitost tvoří spolu se všemi organismy žijícími v půdě a nad ní nadřazený, étericko-astrální silový celek — nebo — ekologicky řečeno — životní prostor (biotop) a pro něj charakteristické společenstvo živých organismů (biocenózu). Tato rozmanitost je to, co udržuje trvání, zdraví a reprodukční sílu v přírodním hospodářství. Ryze fyzicko-minerální tenduje k rozpadání — příkladný fenomén