Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/827/cs

V tvorbě humusu se pojí éterický čili životní tělo hospodářského organismu s jeho fyzicko-pozemskou organizací. Rozmanité formy a látkové kompozice posklizňových zbytků přecházejí v živlu zemitého do stavu obecně-živého — humusu. Jeho povaha ještě svědčí o svém původu. Patrné je to u takzvaných humusových forem «surový humus» a «moder». «Mull» naproti tomu je výsledkem úplné proměny. Surový humus se tvoří v kyselém, vlhkém a chladném prostředí, mull v půdě bohaté na zásady, v teplém a vlhkém klimatu. Surový humus a moder ještě vykazují rostlinné struktury. V mullu tyto zmizely; představuje novou tvorbu. A přesto je do jeho živě-látkové kompozice vepsána jaksi konstilace bildekräfte, vlastní organickému výchozímu materiálu — kořenům, stéblům a listům. Z množství růstových forem a látkových útvarů vzniká «obecně-klíčivé» černě-drobivého mullu.