Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/834/cs

Jsou-li k dispozici delší časové odstupy mezi sklizní a novým výsevem — například po letní sklizni obilnin a přípravě okopanin na jaře příštího roku —, nabízí se směs převážně výrazně kůlový kořen tvořících luskovinových druhů, jako je bob koňský (*Vicia faba*) a vlčí bob (*Medicago*), dále bohatě prokořeňující vikev setá (*Vicia angustifolia*), hrách setý (*Pisum sativa*), jakož i jílek vytrvalý (*Lolium perenne*), svazenka vratičolistá (*Phacelia tanacetifolia*) a jako oporná plodina slunečnice roční (*Helianthus annuus*). Je-li tato směs zaseta pokud možno ještě v červenci, vytváří velké krmné masy — zčásti využívané jako pastvina na orné půdě —, bohaté prokořenění a ke konci léta pestrou nabídku nektaru pro hmyz navštěvující květy. Takové směsi mohou — vyseté třeba jako kvetoucí pásy rozdělující větší plochy okopanin nebo jako lemové pásy mezi kulturami — přilákat včely a stát se vůbec střediskem nesmírně bohatého hmyzího života. Víceleté pícní luskoviny — červený jetel a vojtěška s příměsí pícních trav a bylin — se zpravidla zakládají jako podsev na jaře, přednostně do brzy sklízené ozimé plodiny (žito, ječmen). Stejným způsobem lze jako podsev pod krycí plodinu zařadit i snesitelné meziplodiny, jako jsou druhy jetelů — červený, bílý a žlutý (*Trifolium*) — ve směsi s jílkem (*Lolium*) a ptačí nožičkou (*Ornithopus sativus*).