Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/848/cs

Desetiletí předtím, než se výše zmíněné metody ničení plevelů přesměrováním jejich životních procesů staly celosvětovou praxí, Rudolf Steiner z výzkumu přírody kosmu a jeho spolupůsobení při tvorbě semen rozvinul metodu veraschování semen plevelů — «spalovací experiment». Je to metoda regulace plevelů, která působí proti klíčení semen. Doporučení zní: sbírat semena plevelů, veraschovat je — «nejlépe plamenem dřeva» — a získaný «pepř» rozptýlit po poli a zahradě. Tento postup vychází z poznání, že růst a jeho stupňování k reprodukci v tvorbě semen stojí v přímém vztahu k podslunečnímu planetárnímu působení Merkuru, Venuše, a především Měsíce. Měsíc odráží paprsky Slunce, planet a širšího kosmického periferie zpět k Zemi. Intenzita tohoto zpětného záření se řídí měsíčními fázemi a je největší při úplňku. Klíčivý a růstový impuls vzrůstajícího Měsíce směrem k úplňku je mnohonásobně experimentálně doložen. Semenné plevele vykazují zpravidla vysokou reprodukční sílu, která může například u heřmánku (Anthemis nobilis) dosahovat 10 000 – 20 000 semen na rostlinu, u pcháče rolního (Cirsium arvense) přibližně 4 500. Při mortalitě až 50 % se při slabém zaplevelení nalézá přece jen mezi 10 000 a 300 000 klíčivých semen plevelů na čtvereční metr, při silném zaplevelení až 30 000 na čtvereční metr. Panují-li v blízkosti povrchu půdy příznivé podmínky pro klíčení — půdní teplo (> 9 °C) a půdní vlhkost —, stávají se měsíční síly aktivními a urychlují klíčení i růst.

245