Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/984/cs

Aus BiodynWiki

Syntetizované dusíkaté soli naplňují pojem hnojení jen zdánlivě. Nehnojí, nýbrž pohánějí a hypertrofují rostlinu reproduktivně do vodnaté masové bujnosti. Studium přitom se vyskytujících fenoménů z hlediska fyziologie a tvarování je neobyčejně poučné a přímo vybízí k tomu, aby byl pojem hnojení nově vymezen. «Die Pflanze lebt […] unmittelbar mit Erde und Wasser.» (Rostlina žije bezprostředně se zemí a vodou.)[1] V čistě vodném prostředí se rostlinný (a také živočišný) život vyvíjí jen po nižší vývojové stupně; v provlhčené zemi rozvinuje svou kořenovou činnost. Roste aktivně dolů do živlu «pevného-zemitého» a rozvíjí v oblasti kořenových vlásků metabolickou aktivitu při rozrušování minerálních a rozkladu organických materiálů, jakož i smyslovou aktivitu vůči veškerému «was Erde [Salz; Anmerkung des Verfassers] und Wasser ist» (co je země [sůl; poznámka autora] a voda).[2] Hnojení tedy znamená přímo oživovat zemi, «a to nelze, postupuje-li se mineralizujícím způsobem».[3] Hnojení, které samo oživuje zemi, zahrnuje trojí:

  1. Rudolf Steiner: Geisteswissenschaftliche Grundlagen zum Gedeihen der Landwirtschaft, GA 327, Vortrag vom 15. Juni 1924, Dornach 1999, S. 192.
  2. Ebd., S. 192.
  3. Ebd., Vortrag vom 13. Juni 1924, S. 122.