Translations:Manfred Klett: Von der Agrartechnologie zur Landbaukunst/371/cs

2. Skupina živočichů spojená s živlem vody — ryby. Jako je žížala plastikem erdig-Festen, tak je rybou takovým plastikem vodního živlu. Hlava ryby, se svou diferencovanou smyslovou organizací, je zřetelně vyformována; přechází však bez přechodu do trupu a článku látkové výměny. Vše ovládající je střední část, trup — jemný, rytmicky bohatě členěný, chrupavčitě-kostnatý skeletní systém. Páteřní řetěz prochází tělem od ocasní ploutve až k hlavě a v ní se metamorfózuje do lebeční kosti. Po stranách se klene žeberní oblouky, kůstkami, které obepínají i břišní orgány. Navenek jsou překryty svalovou vrstvou, která ve spojení s ploutvemi propůjčuje rybě mimořádnou obratnost a rychlost v pohybu. Žížala přijímá to zemité až do svého trávicího traktu; jinak rybaa, která při pohybu nechává vodu proudit skrze žábry. Voda tím vstupuje přes hlavu do přímého vztahu k rytmickému trupovému systému; ryba se zásobuje kyslíkem, který přes žábry vodě odnímá. Vnější kůže se zhutňuje v šupinový šat, jímž se její tvarová podoba vymezuje vůči beztvaré vodě a jímž dává navenek najevo své duševní niterné bytí v rozmanité barevnosti. Ryba se neživí jako žížala odumírajícím životem, nýbrž přednostně tím, co se ve vodě rozvíjí jako rostlinný a živočišný život. Ryba rozšiřuje své duševní bytí za svůj tělesný tvar do okolní vody. Na jedné straně hmatá v klouzání vodu obtékající její tělo a na druhé straně vytváří svými pohyby nejjemnější proudy a víry. Jako vděčí ryba svůj proudnicový tvar živlu vody,

118